Můj bláznivej život

 Těžké dny Jsou dny, kdy už je toho všeho moc. Kdy se na mě navalí nejen povinnosti, ale hlavně pocity. A to bývá pěkná nálož, protože žiju v dost slušném emočním moři. Proto potřebuju vypnout.  Včera jsem vyžehlila koš prádla, uvařila si bezkofeinovou kávu, zavřela dveře v obýváku a pustila si milovanou Zagorku. Abych nikoho nevzbudila, nebylo to úplně hlasité, ale ani úplně tiché. Hodinku do půlnoci jsem se prozpívala a odreagovala. Už se těším na další Rande u zdi nářků. 

 Jak dál... Nedávno jsme byli s Chlapem na kontrole na onkologii... No, kontrole, spíš na dopsání léků a zvýšení jejich dávkování. Vzhledem k tomu, že chemoterapie nijak nezabraly, rakovina se šíří dál, jsme přešli do fáze paliativní léčby.  Když tuhle fázi nemoci shrneme, je to prosté čekání na smrt. Kdy přijde. A tohle čekání je zkomplikováno ještě tím, že se jeho stav bude horšit. Nikdo neví jak rychle, nikdo neví kdy. Nikdo neřekne jak moc. Teď je schopen být doma sám, najíst se, dojít si na záchod. Ale kdy dojdou síly? A co pak? Paní doktorka otevřela nelehké téma - být doma nebo v hospici? Co bude lepší pro něj. Co bude lepší pro nás. Máme doma dvě malé děti. Mají vidět, jak jim táta umírá? Má jim táta umřít v jejich pokojíčku? Má se jejich máma složit, protože to sama nedá? Kéž by to někdo dokázal vyřešit za nás...

  Začaly prázdniny U nás se již tradičně začátek prázdnin nesl ve znamení nemoci. Synek z ničeho nic dostal horečky. Takže jsme neplánovaně zůstali doma. Dcerka si bráškovu dvoudenní nepřítomnost ve školce užívala, protože jsme měly po ránu více času a ona mohla drandit do školky na koloběžce.  Jenže jsme zmeškali slíbenou návštěvu muzeu lega, takže jsme to při nejbližší příležitosti museli napravit. Obdivuji šikovnost a trpělivost modelářů, o tom žádná. Ale že mě mále porazila cena u vstupu, o tom taky žádná.  Děti si výstavu užily, poctivě hledaly schované pohádky a krom dvou jsme našli všechny. By mě zajímalo, kde jsem přehlídla Krakonoše. :-) A i maminku potěšili. Protože jsem už od "dětství" fanoušek Harryho Pottera, tak jsem si přišla na své.  Muzeum je maličké, má tři místnosti, času se v něm dá i tak strávit poměrně hodně, protože některé exponáty jsou interaktivní a děti tak mohou zkoušet, co který model dokáže.  Jen pozor! Prodejna lega je past z níž s...